default_mobilelogo
Důležitá telefonní čísla:     Zdravotnická záchranná služba 155 
Hasičský záchranný sbor  150
Policie ČR  158
Městská policie  155 
Integrovanný záchranný systém 112

Umístění ošetřovny a lékárničky

Ošetřovna a lékárnička jsou označeny tabulí s bílým křížem v zeleném poli. Ošetřovna se nachází v mezipatře na točitém schodišti vedoucím do tělocvičny, lékárnička je umístěna v nářaďovně. Klíče od nářaďovny i ošetřovny jsou ve cvičitelských sborech.

Přivolání odborné pomoci

Na území ČR voláme přednostně národní tísňovou linku 155. Jednotné evropské číslo je 112, lze použít i tam, kde není signál mobilní sítě. Volání je bezplatné. Zachránce volá linku co nejdříve vždy, když je svědkem náhlého zhoršení zdravotního stavu postiženého, závažného úrazu nebo děje, který zřejmě bude mít za následek úraz nebo jiné poškození zdraví.

Dispečerovi je nutné sdělit, co a kde se stalo. Dále volající odpovídá na otázky dispečera. Volající nikdy nesmí položit telefon jako první. Dispečer může zachránci udělovat rady ohledně první pomoci (telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace, první pomoc). Před příjezdem ZS zachránce poskytne první pomoc, zajistí podmínky pro přístup posádky (kontaktní osoba před domem, otevření domu, uzavření psa). Pokud možno neopouští postiženého.

První pomoc

První pomoc je soubor opatření vedoucí k omezení následků náhlého onemocnění nebo úrazu do doby poskytnutí odborné pomoci. Největší význam má u takových poruch zdraví, které ohrožují základní životní funkce. Základní životní funkce jsou vědomí, oběh a dýchání. Vědomí je cílem, oběh a dýchání jsou prostředkem, jak udržet vědomí funkční. Při selhání oběhu nebo dýchání dochází v řádu sekund až minut k bezvědomí a do 3 – 5 minut k nevratnému poškození mozku.

Vědomí

Vedle oběhu a dýchání patří vědomí mezi tři základní životní funkce.

První pomoc: při ověřování vědomí postiženého oslovíme, zatřeseme mu ramenem. Pokud reaguje, zeptáme se na pocity (bolesti, hybnost částí těla), ponecháme v poloze, která mu vyhovuje, zbytečně nemanipulujeme. Poskytneme ošetření dle situace a voláme ZZS. Nenecháváme bez dohledu, sledujeme kvalitu vědomí, dýchání a barvu kůže. Pokud nereaguje, ale dýchá volně, necháme ve stejné poloze a voláme ZZS a trvale sledujeme. Při podezření, že dýchání není normální, chrčí, nebo jsou lapavé dechy, otočíme ho na záda a uvolníme dýchací cesty – záklon hlavy a zvednutí brady. Pokud pak dýchá volně, kontrolujeme do příjezdu ZZS. Pokud pokračuje špatné dýchání, zahájíme resuscitaci.

Resuscitace

Postupy sloužící k obnově životních funkcí - oběhu a dýchání - se nazývají resuscitace. Cílem resuscitace je alespoň v omezené míře zajistit zásobení mozku a srdečního svalu kyslíkem.

První pomoc: při resuscitaci postiženého položíme na záda na pevnou podložku (na zem). Zachránce poklekne vedle postiženého, položí svou dlaň na dolní polovinu jeho hrudní kosti, na ni položí druhou dlaň, lokty jsou napnuté a vahou horní poloviny těla stlačuje rytmicky hrudník frekvencí 100 stlačení/minutu, do hloubky 5 - 8 cm. Mezi stlačením hrudník zcela uvolní, ale neztrácí kontakt dlaně s kůží. Tuto nepřímou srdeční masáž nepřerušuje do doby, než postižený začne reagovat či normálně dýchat, nebo do příjezdu ZZS.

Pokud je zachránce ochoten, zařadí po 30 stlačeních 2 umělé vdechy. Přesune se k hlavě, provede záklon hlavy tlakem na čelo, zvedne bradu, otevře ústa zachraňovaného a rychle odstraní případné cizí předměty, stiskne nos, normálně se nadechne a vydechne do otevřených úst zachraňovaného, oddálí ústa a sleduje výdech. O účinnosti svědčí zvednutí hrudníku a proud vydechovaného vzduchu. Pokud se hrudník nezvedá, je třeba upravit záklon hlavy se zvednutím (předsunutím) brady. Provádí se jen dva vdechy a ihned se pokračuje ve stlačování hrudníku. Pokud jsou dva záchranáři, udržuje se poměr 30 stlačení ku 2 vdechům, stlačení se nepřerušují. Jsou-li přítomny lapavé dechy, není nutné umělé dýchání, ale masáž hrudníku se nepřerušuje.

Šok

Šok je stav spojený s celkově nedostatečným okysličováním organismu. Častou příčinou v souvislosti s úrazem je kombinace krevní ztráty, poruchy dýchání, podchlazení, bolesti. Může se rozvíjet postupně a vést k selhání orgánů a smrti. Příznaky jsou bledá, chladná, opocená kůže, slabost, spavost či neklid, žízeň. Nemocný je ohrožen selháním životních funkcí.

První pomoc: ihned voláme ZZS. Postiženého položíme, nebo umožníme jemu vyhovující polohu. Zastavíme viditelné krvácení, vyvarujeme se bolestivých manipulací, bráníme podchlazení – izolujeme od země, přikryjeme, uklidňujeme. Nepodáváme tekutiny, jen svlažujeme rty.

Priority ošetření zraněné nebo nemocné osoby – život ohrožující stavy:

  1. masivní zevní krvácení => zastavení krvácení
  2. porucha dýchání => uvolnění dýchacích cest
  3. porucha oběhu => neodkladná resuscitace

Masivní krvácení

Masivní krvácení je stav, kdy dochází k rychlé ztrátě většího množství krve, která stříká, nebo vytéká proudem z rány, nejčastěji v oblasti krku, podpaží či třísel.

První pomoc: záchrance pevně stlačí krvácející cévu přímo v ráně rukou (nejlépe chráněnou rukavicí), pak přiloží tlakový obvaz v několika vrstvách. Nezvedáme končetiny a nepoužíváme stlačení tlakových bodů. Škrtidlo přikládáme jen tehdy, pokud nelze přiložit tlakový obvaz. Končetiny lze zaškrtit pouze na paži či stehně, řádně utáhnout, nepovolovat. Zapsat čas přiložení škrtidla (nepoužívat provaz či drát).

Uvolnění dýchacích cest

Častou příčinou poruchy dýchání až bezvědomí je vdechnutí cizího tělesa, či potravy.

První pomoc: pokud je postižený při vědomí a schopen kašlat, podporujeme ho v tom, pomáháme udržovat vhodnou polohu vsedě v předklonu. Pokud již nemůže kašlat, použijeme vypuzovací manévry. Záchrance se postaví vedle postiženého, předkloní ho a udeří svou dlaní 5x silně mezi lopatky. Pokud ani toto nepomůže, použije tzv. Heimlichův manévr: obejme postiženého zezadu a opakovaně prudce stláčí nadbřišek. Pokud po vypuzení cizího tělesa nedojde ke spontánnímu dýchání, provede záchrance 5 rychlých vdechů. Při neúspěchu se neprodleně zahajuje resuscitace.

Poranění hrudníku

K poranění hrudníku dochází nejčastěji po pádu z výšky, nárazu nebo úderu do hrudníku. Postižený udává bolest na hrudníku, má ztížené dýchání, popřípadě vykašlává krev.

První pomoc: postiženého uklidníme, udržujeme v polosedě. Je-li rána na hrudníku, která bublá, přikrýt ránu rukou, případně přiložit folii a přelepit ji ze tří stran. Nevytahovat případné cizí těleso.

Poranění břicha

K poranění břicha dochází po přímém násilí, bodných poranění, pádech z výšky. Postižený udává bolest břicha, pocit na zvracení čí zvrací – můžou se rychle rozvinout příznaky šoku – je ohrožen velkým vnitřním krvácením. Pozor – mohou se projevit i s odstupem několika hodin i dní!

První pomoc: postiženého uklidňujeme, necháme v pro něj pohodlné poloze. Ošetříme případné otevřené rány, nikdy nevytahujeme cizí předměty. Zajistíme teplo a odborné vyšetření.

Poranění páteře

Poranění páteře nastává po pádu z výšky, skoků z výšky, pádu břemene. Vyznačuje se necitlivostí, brněním, pálením v končetinách. Zraněný nemusí udávat bolest. Je nutné myslet na tento úraz, i když je postižený v bezvědomí.

První pomoc: nutná fixace hlavy a krku, omezit manipulaci. Je-li nezbytná resuscitace, pak jeden pomocník fixuje hlavu mírným tahem.

Poranění pánve

K poranění pánve dochází nejčastěji po pádu z výšky, pádu cyklisty atd. Může být doprovázeno zlomeninami pánevních kostí, poraněním vnitřních orgánů, nebezpečím vykrvácení. Postižený udává bolest, omezenou hybnost dolních končetin, mohou se rozvinout známky šoku.

První pomoc: volat ZZS, nechat postiženého v poloze, která mu vyhovuje, zbytečně nehýbat, nezvedat dolní končetiny. Zajistit teplo, sledovat do příjezdu ZZS.

Poranění končetin

Jedná se o zlomeniny, poškození kloubů, svalů, šlach. Nebezpečí velké ztráty krve u zlomenin velkých kostí, poranění cév a nervů, infekce u otevřených zlomenin.

První pomoc: zastavit zevní krvácení a ošetřit sterilně rány. Omezit manipulaci s končetinami, dle možnosti je chladit přes látku. Fixovat lze provizorně horní končetinu na trojcípý šátek, dolní končetinu ke druhé nezraněné. Poraněné klouby lze fixovat elastickým obinadlem, chladit.

Rány

Rány rozdělujeme na řezné, tržné a bodné.

První pomoc: omýt ránu proudem vody, odstranit volné cizí předměty, zaklíněné ponechat. Desinfekce okolí, sterilní krytí. Pozor – život ohrožující bodná rána (zejména v oblasti hrudníku či břicha), může na povrchu vypadat velmi nenápadně, nemusí ani krvácet. Je nutné neprodlené vyšetření ve zdravotnickém zařízení.

Úraz elektrickým proudem

Příznakem je většinou porucha vědomí, křeče končetin, místní bolest, popáleniny. Postižený je ohrožen náhlou zástavou srdeční, popáleninami či poraněním způsobeným případným pádem.
První pomoc: spolehlivě přerušit kontakt se zdrojem elektrického proudu. Při zástavě oběhu zahájit neodkladnou resuscitaci. Po každém zasažení proudem, je nezbytné vyšetření lékařem.

Popáleniny

Popáleniny vznikají od ohně, horkého tělesa, sálavého tepla, opaření, výboje elektrického proudu vysokého napětí. Vždy je poškozena kůže, případně sliznice. Kruté bolesti, vysoké nebezpečí infekce, při větším rozsahu ohrožuje život.

První pomoc: přerušit působení tepla, sejmout volný oděv. Chladit vodou (ne ledovou čí ledem) místně bez omezení, celkově jen jednorázově. Postižené plochy krýt sterilně nebo alespoň čistou textilií. Sundat náramky, prsteny, náušnice. Puchýře nepropichovat, nestrhávat. Nepoužívat masti, zásypy, desinfekci. Sledovat možnost rozvoje šoku, převoz k odbornému ošetření.

Křeče celého těla

První pomoc: počkat až křeče pominou. Zabránit zranění, nepoužívat násilí. Po odeznění sledovat dýchání až do nabytí vědomí. Pokud nezačne dýchat, zahájit resuscitaci.

Alergická reakce

Kožní příznaky – fleky, vyrážka, svědění. Pocit na omdlení, knedlík v krku, ztížené dýchání, porucha vědomí.

První pomoc: je-li postižený při vědomí, podat lék proti alergii, přikládat studený obklad na krk, eventuelně aplikovat injekci EPIPEN do stehenního svalu – těžcí alergici mívají u sebe.

Krvácení z nosu (bez úrazu hlavy)

První pomoc: posadit, předklonit, stlačit, minimálně na 10 minut, měkká nosní křídla, studený obklad na zátylek. Postižený zůstane v klidu a dýchá ústy. Pokud krvácení neustane do 2 hodin, zajistit odborné vyšetření.

Cizí tělesa

První pomoc: u kůže a svalů vyjmout, pokud to jde lehce, jinak ponechat. U hlavy, hrudníku a břicha pokud možno nevyjímat. V oku cizí těleso nemusí být vidět, dráždí. Postiženého posadit s hlavou v záklonu, oko vypláchnout proudem vody, od vnitřního koutku k vnějšímu. Pokud cizí tělísko vidíme, jemně odstraníme tamponem či cípem kapesníku. Při neúspěchu zakryjeme obě oči a postiženého dopravíme k lékaři. Nevyjímáme cizí těleso z barevné části oka, nebo zabodnuté špony, třísky a podobně. V případě cizího tělesa v nose vysmrkat, jinak odborná péče. V případě ucha se nepokoušíme cizí těleso odstranit, postiženého předáme k odbornému ošetření. Hmyz je možno zkusit vypláchnout vlažnou vodou.

Vypracovala: MUDr. Helena Maternová, zdravotnice T. J. Sokol Praha Dejvice I.

Oddíly všestrannosti

Ostatní oddíly

Odkazy